Druhý den s Annou

28. března 2018 v 22:40 | Zelda |  Moje cesta za lepším já
8:00

Druhý den začal víc než podivně. Už ráno jsem si přišla o ždibíček hubenější. Nechápu teda, jak je to možný, ale myslím, že za to může moje vůle a moje odhodlání. Z lednice jsem uzmula jenom pár plátků šunky, pytlík vařené rýže a jednu papriku. To by mělo na dnešek stačit. A ráno jsem si dala pěkně kafe s mlékem - to je moje droga, bez toho fakt odmítám něco dělat.

Už včera jsem přemýšlela nad tím, jestli i tuhle cestu zvládnu, jestli to vydržím a nepřejde mě to. Přála bych si, aby to neskončilo - nejenom proto, že bych měla výčitky kvůli postavě, ale taky proto, že bych znovu zradila sebe samu. Ano, znovu. Máte taky někdy ten pocit, že hned ráno, jak se vzbudíte, začnete novou cestu a pak toho rána otevřete oči a najednou dobře víte, že to nezvládnete? Takhle to nesmí skončit.

Zítra bych měla mít schůzku s psychologem, tak doufám, že si spolu popovídáme o některé z mých bolestí a zmytků. Posledně, když jsem tam byla mi přišlo, že mě doktorka nebere vážně, ale nevím, je totiž pravda, že jsem jí neřekla moc podstatných informací - ani zdaleka jsem se nepřiblížila svým největším strachům.

9:30

Teď mi došlo, proč jsem si včera dala na tapetu ty krásné dlouhé lolitkovské nohy. Dostala jsem totiž hlad. Spravilo to další kafe a hrnec heřmánkového čaje. Píšu hrnec, protože hrnek je podle mě nádoba do obsahu 400ml a to, z čeho piju já tuhle podmínku určitě nesplňuje.

Čekám, že to bude i horší, ale bála jsem se, že to přijde dřív. To, z čeho mám doopravdy strach je to, že i když nebudu jíst skoro nic, nebudu hubnout. A to přitom mám opravdu z čeho. Vždycky, když se podívám dolů na klávesnici, padne mi pohled na ten můj odporný pupek. Fakt hnus - to se ani nedá jinak nazvat. Už se těším až mi budou ty kalhoty malé. Poslouchám M*A*S*H* a v práci je všechno v pohodě.

13:00

A je to tu - dostavily se první pochybnosti. Prolezla jsem tunu blogů o Anně, ale přijde mi, že tam už je to brutální extrém. Já nechci jít do takovýho stresu, abych hlídala každou kalorii. Chci být jen hubená - ne fanatická a posedlá kaloriemi. Taky mě vyděsilo, kolik holek tam píše o JoJo efektu. Ten doufám, že mi nehrozí - nehodlám nejíst vůbec nic. Hodlám jíst jen zeleninu, ovoce, vejce a maso. A z příloh jen rýži a brambory - vlastně nechci být totálně hlady, ale chci porce snížit fakt na minimum. Tehdy mě hrozně nakoplo, jak jsem na lowcarb dokázala ráno nic nejíst a přitom jsem byla plná energie. Snad to tak bude i teď.

Hlavně mě na těch ana-holkách fascinuje, jak chtějí být hubené, ale používají na zhubnutí Coca Colu Zero. Jako pardon, ale z toho jdu vážně do kolen. Doufám, že nikdy nebudu tak blbá abych zaujala takový postoj. A krom toho, moje Anna je moje kamarádka, ona ví, co je pro mě dobré a nenechá mě hazardovat. Věřím jí.

Jdu si udělat oběd - moje dnešní první jídlo - rýži se šunkou a červenou paprikou. Mňam ^^

Jsem překvapená. Nakrájela jsem si čtvrtku papriky, vykydla do mističky pytlík rýže a asi 40 gramů libové šunky nakrájené na kostičky a snědla sotva pár lžic. Papriku jsem schroupala všechnu, ale tak po pěti soustech rýže se cítím plná. Takhle jsem si to nepředstavovala, myslela jsem, že budu chtít sežrat úplně všechno, co jsem si do té misky nandala. Musím zbouchnout alespoň půlku toho pytlíku.

Odpoledne musím do železářství koupit si provaz alá švihadlo. A večer snad zvládnu udělat nějaké dřepy. A pak je tu plán na večeři - co bych si tak asi dala? No, zavedu asi sama pro sebe takové pravidlo - ovoce budu jíst jen ráno. Ale jak tak koukám do kalorických tabulek - sacharidy bych asi jíst moc neměla - a rýže jsou v podstatě jenom sacharidy. Mám strach, že začnu mít dost velký hlad, jak se moje tělo znovu přeorientuje na sacharidy. Ale když budu jíst lowcarb a hodně málo, tak ty tuky bude tělo ukládat. Tak nevím, jak to vyřešit. Nechám tomu volnej průběh - nějak to půjde!

Kafe je naprostý zázrak! Když si dám kafe, zapomínám na chutě i na hlad. Supeeer ^^

22:30

Páni, před chvílí jsem se vrátila ze "cvičení" a musím říct, že to bylo fakt super :) Rozběhala jsem se, pak jsem si dala sérii cviků se švihadlem a domů zase zamířila poklusem. Doma jsem si dala krásnou spršku a teď už se chystám do postele. Dnešek mě posunul o kousek dál - cítím to. V sobotu jedeme s manželem lyžovat do Rakouska a v pondělí bžím rekreační běh na 1,5 kilometru - takový sranda závod. Bude to fajn alespoň pro srovnání, jak na tom jsem.

K večeři jsem dělala kulatozrnnou rýži s vajíčkem a kari, drahý měl to co včera. Zase jsem snědla jen půlku toho, co jsem si nandala a bylo toho na mě až kam. Fakt je mi to podezřelé, že nemám skoro vůbec hlad. Heřmánkový čaj mi pěkně pohladil žaloudek - bolest po těch hnusných fazolkách ze včerejška je tatam.

Představuji si, jak asi ta moje kamarádka vypadá - je malá a drobná, má překrásně dlouhé a štíhlé nohy, širší boky a úzký pas. Přes ramena jí padají dlouhé černé kudrnaté vlasy. Je překrásná ♥

Těším se na zítřek. Jak bude vypadat můj další den s Annou? ^^
 

Další články


Kam dál

Reklama